Archiv novinek

Novinky starší než jeden rok.

Stopy po projídání usazeniny uvnitř schránek uhynulých živočichů – jeden z projevů ordovické radiace

Při studiu několika tisíc ordovických (tj. raně prvohorních) zkamenělin, zejména trilobitů, mlžů, gastropodů a ostnokožců z oblasti Barrandienu (mezi Plzní a Prahou) vyšlo najevo, že počínaje středním ordovikem byla velká většina mrtvých těl předmětem systematického a propracovaného projídání. Uvnitř schránek odumřelých organismů se stopy projídání dochovaly v podobě chodbiček uvnitř usazeniny, která byla po určitou dobu od úhynu obohacována mikrobiálními společenstvy z odolnějších (například vazivových) tkání. Vzorce projídání se u každé fosilní skupiny do značné míry opakují a lze z nich odvodit polohu a tvar některých měkkých tkání. Složité potravní strategie se objevují v geologické epoše velké radiace (rozrůznění) mnoha skupin organismů. V odborné literatuře je tato radiace označována zkratkou GOBE (Great Ordovician Biodiversification Event), jejíž hlavní část se odehrála před 465 až 460 miliony let. Článek.

Příběh jednoho příkopu

Využití sídelního prostoru na keltských opidech souvisí s pochopením udržitelnosti fungování určité kultury. Tyto otázky jsou v dnešní době čím dál tím více aktuální. Geoarcheologický tým, ve kterém působí i doc. Mgr. Lenka Lisá, Ph.D. z našeho ústavu, a který i v rámci projektu GAČR "Oppidum jako urbánní krajina: multidisciplinární přístup ke zkoumání prostorové struktury intra muros" tuto problematiku dlouhodobě studuje, v současnosti publikoval studii v mezinárodním periodiku Plos One (IF 2,776). Studie odpovídá na otázky související s funkcí příkopu ohraničujícího enigmatickou součást keltského opida Bibracte, v JV Francii. Více zde.

Historicky první IAS Meeting of Sedimentology v České republice je odložen na příští rok!

Příští rok se poprvé v historii IAS (International Association of Sedimentologists – Mezinárodní asociace sedimentologů) bude konat každoroční mezinárodní konference IAS Meeting of Sedimentology (v roce 2021 už 35. ročník) v České republice a Geologický ústav AV ČR, v.v.i. se podílí na její organizaci. Bude se konat ve dnech 22. – 24. června 2021 v hotelu Vienna House Diplomat Prague. Počet účastníků se pravidelně pohybuje v rozpětí 700 až 1 000 účastníků včetně předních vědců v oboru sedimentologie. Speciální přednáškové bloky se budou týkat různých procesů vzniku usazených hornin a moderních přístupů a metod studujících horniny jako archivy zachycující změny nejen v geologické minulosti, ale s návazností na současnost. Veškeré informace naleznete na webových stránkách konference.

Úspěšné získání Fulbright-Masarykova stipendia

Náš pracovník Ladislav Polák získal v tomto roce šestiměsíční Fulbright-Masarykovo stipendium v doktorské kategorii. Výzkum probíhá od září 2019 do dubna 2020 a zabývá se studiem izotopů železa a hafnia v karbonatitech. Tato stáž probíhá na Universitě v Jižní Karolině. Náš pracovník se aktivně zúčastnil studentské konference v Belle W. Baruch Institute for Marine & Coastal Sciences a konference pořádné Fulbright sekcí pro Jižní Karolínu a Georgii, pořádané na Furman University v Greenville.

Nový rod a druh fosilní ryby z čeledi Platytroctidae (svítilničkovití)

Nová publikace popisuje první a jediný nález fosilních kosterních pozůstatků hlubinných ryb z čeledi Platytroctidae (řád Alepocephaliformes). Tyto pozoruhodné ryby žijí v hlubokovodním prostředí a zbytky vzácného nálezu se dochovaly v oligocenních sedimentech menilitového souvrství v okolí Kelče (Morava). Exemplář pochází ze sbírek Národního muzea. Na počest mimořádného českého výtvarníka Josefa Váchala, od jehož úmrtí uběhlo v loňském roce padesát let, byla tato fosilní ryba představující nový rod a druh pojmenována Vachalia moraviensis.

Magda Konzalová oslavila 85 let!

Naše kolegyně RNDr. Magda Konzalová, CSc. oslavila 16. února, 2020 85 let! Byla odbornicí na terciérní výzkum vrtů severočeské hnědouhelné pánve z palynologického hlediska, ale také studovala první organizmy z proterozoika ve spolupráci s profesorem Poubou. V našem ústavu, oddělení paleobiologie a paleoekologie pracovala v letech 1969 až 2006. Nicméně je stále s námi ve spojení a zajímá se o novinky v našem oboru. Přejeme jí pevné zdraví a štěstí do dalších let!

35th IAS Meeting of Sedimentology poprvé v historii v České republice!

Letos se poprvé v historii IAS (International Association of Sedimentologists – Mezinárodní asociace sedimentologů) koná každoroční mezinárodní konference IAS Meeting of Sedimentology (v roce 2020 už 35. ročník) v České republice a Geologický ústav AV ČR, v.v.i. se podílí na její organizaci. Bude se konat ve dnech 23. – 25. června 2020 v hotelu Vienna House Diplomat Prague. Počet účastníků se pravidelně pohybuje v rozpětí 700 až 1 000 účastníků včetně předních vědců v oboru sedimentologie. Speciální přednáškové bloky se budou týkat různých procesů vzniku usazených hornin a moderních přístupů a metod studujících horniny jako archivy zachycující změny nejen v geologické minulosti, ale s návazností na současnost. Veškeré informace naleznete na webových stránkách konference.

O možnostech využití umělé inteligence a neuronových sítí v geovědách

RNDr. Tomáš Hrstka, PhD. byl pozván, aby promluvil k odborné i laické veřejnosti na mezinárodním Expertním EIT foru Evropské Unie věnované udržitelnému rozvoji a digitalizaci v oboru nerostných surovin (Expert Forum: Digitalisation in the Raw Materials Sector). Tomáš Hrstka hovořil o možnostech využití umělé inteligence a neuronových sítí v geovědách. Zároveň představil nejnovější poznatky v oblasti automatizace elektronové mikroskopie a také jejích využití při studiu prachových částic a  monitorování životního prostředí v rámci projektu Strategie AV21.

Nečekaný nález - ordovické horniny v nejstarší části Nízkého Himálaje

K překvapivému závěru došla skupina indických geologů v čele s B. P. Singhem a ichnologem (ichnologie = nauka o stopách organismů) Geologického ústavu AVČR Radkem Mikulášem. Nízký Himálaj byl dosud pokládán za horstvo vyvrásněné ze starohorních a nejstarších prvohorních (kambrických) hornin. Rozsáhlé nové sběry stop po lezení a hrabání bezobratlých organismů však obsahovaly v určitých, zlomy oddělených částech údolí Nigali Dhar stopy z tzv. skupiny Cruziana rugosa, které jsou pokládány za typicky ordovické a jsou rozšířené v okrajových mořích někdejšího superkontinentu Gondwany. Nálezy jsou tak silnou indicií pro prodloužení ordovického moře z Gondwany na indickou pevninskou desku.

Muchomůrka šiškovitá a stříbro

Muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis) je houba charakteristická vysokými obsahy stříbra v plodnicích, které mohou přesáhnout 1000 mg/kg v sušině. A to přesto, že roste na lokalitách, kde jsou celkové koncentrace Ag v půdě pod 1 mg/kg. Ve studii, která vyšla v časopise Science of the Total Environment, se tým GLÚ ve spolupráci s dalšími pracovišti (ÚJF AV ČR, VŠCHT, MBÚ AV ČR, Univerzita J.E. Purkyně) zaměřil na dvě populace této houby rostoucí v Praze. Pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce (qPCR) jsme zjišťovali distribuci mycelia muchomůrky pod plodnicemi. Izotopové složení olova v plodnicích a půdním profilu bylo využito pro sledování transféru prvků z půdy do plodnic. Bylo zjištěno, že houba pravděpodobně čerpá stříbro ze svrchních 12 cm půdy. Pro akumulaci odpovídajícího množství stříbra v plodnici muchomůrky na lokalitě Klíčov je třeba minimální objem 0.006 až 0.079 m3 půdy, což představuje minimální plochu 0.05 až 0.65 m2.