Reply to comment

Ve Strážnickém Pomoraví v Dolnomoravském úvalu probíhá výzkum povodňových sedimentů Moravy zaměřený na rekonstrukci vlivu klimatu a člověka na chování řeky. Niva (tj. záplavové území) Moravy zde sousedí s oblastí, která je nazývána Moravskou Saharou. Povrch Moravské Sahary je pokryt písečnými dunami vysokými až 10 m, které vytvořil vítr z písku vyvátého z podložních sedimentů. O těchto podložních píscích (mocných až 30 m) se tradovalo, že byly také naváty větrem. Proto bylo velkým překvapením zjištění, že tyto písky vznikly v jezeře, které v době před 15 až 14 tisíci roky zaplavilo celý Dolnomoravský úval a údolí podél spodního úseku Dyje. Dokládají to jezerní sedimenty nalezené na řadě míst v obou údolích. Bariéra, hradící jezero v oblasti soutoku Moravy a Dyje, byla vytvořena mocnými akumulacemi písků, navátými větrem v průběhu vrcholu posledního glaciálu před 25 až 17 tisíci lety. Otázkou zůstává, jak překážka v podobě jezera ovlivnila migrační trasy mamutů, kteří údolí Dyje a Moravy využívali pro sezónní přesuny z Polska do Panonie a zpět. V každém případě novodobé vytvoření Novomlýnských nádrží je částečným návratem do doby ledové s jezerní hladinou v údolí pod Pálavou. 

 

Dr. Jaroslav Kadlec, kadlecgli [dot] cas [dot] cz