Depozice rtuti od počátku 21. století v ČR klesá

Rtuť (Hg) je prvkem, který je považován za nebezpečný globální polutant, jehož emise a vliv na životní prostředí je pravidelně skloňován v médiích. Vzhledem k nízké reaktivitě většiny Hg v atmosféře dosahuje mokrá depozice, na rozdíl od jiných prvků, poměrně nízkých hodnot - asi 2-3 µg/m2/rok. Na území s vegetací, zejména lesích, je hlavním způsobem vstupu Hg do půdy tzv. opad, kdy je Hg na půdní povrch ukládána ve formě biomasy (listí, jehlice, větve, kůra). Depozice Hg opadem dosahuje obvykle o řád vyšších hodnot, přibližně na úrovni 20-50 µg/m2/rok. Soustavným výzkumem v povodí Plešného a Čertova jezera na Šumavě bylo v rámci výzkumu prováděného oddělením environmentální geologie a geochemie zjištěno, že depozice Hg opadem ve smrkových porostech od roku 2003 významně poklesla. Dalším zjištěním bylo, že při odumření lesa v důsledku kůrovcového žíru se depozici Hg opadem zvýší přibližně pětinásobně v důsledku větší depozice biomasy. Jedná se také o jednu z mála studií, která se zabývala hodnocením příspěvku jednotlivých složek opadu k celkové depozici zvlášť, tzn. jehlic, větviček, kůry, lišejníků, šišek a směsi neidentifikovatelných úlomků. Studie vzniklá v široké spolupráci s Biologickým Centrem AV ČR, Americkou geologickou službou a Centrem pro výzkum globální změny AV ČR, a byla otištěna v prestižním časopise Science of the Total Environment (IF 4,6).