Zajímavosti

Mikrobiální sraženiny ve starých dolech na železnou rudu

Jedna z dosud zachovalých štol někdejšího železnorudného revíru Zdice byla vytvořena v 50.-60. letech 20. století. Poloha sedimentární železné rudy ordovického stáří (asi 460 milionů let) zde byla nalezena jen v malé mocnosti a také procentuální obsah železa je nízký. Štola však stojí za detailní výzkum vzhledem k tomu, že na jejích stěnách a počvě dochází k rychlému vzniku druhotných vápnitých a železitých sraženin. Lze předpokládat, že část z nich vzniká vlivem metabolických pochodů mikrobů, především tzv. železitých bakterií. Fotogalerie.
 

Geologický výzkum ve starověkém městě Petra (Jordánsko)

Skupina geologů z Přírodovědecké Fakulty UK (J. Bruthans se svými studenty), Geologického ústavu (M. Filippi) a ze společnosti AQH, s.r.o. (J. Jäger) spolupracovala v létě s týmem archeologů vedeným Dr. Cynthií Finlayson z Brigham Young University v Utahu (USA). Úkolem české skupiny bylo vyčištění špatně přístupných výklenků monumentálního chrámu Ad Deir ve starověkém skalním městě Petra v Jordánsku. Konkrétně se jednalo o vyklizení asi 8 kubických metrů sedimentu, usazeného během 2 tisíc let.

Nový druh vápnomilného pavučince z Českého krasu

Počet druhů velkých hub se ve střední Evropě odhaduje na několik tisíc. Evropa je mykologicky nejlépe prozkoumaným kontinentem, přesto však badatelé stále nacházejí a popisují druhy nové. Výskyt řady druhů hub je vázán na určitý typ geologického podloží. Houby zřejmě nejsou vázány na specifické typy hornin, ale preferují zásadité nebo kyselé substráty. Tato vazba je jedním z předmětů studia oboru, který se nazývá geomykologie.

Unikátní nález nejstarší značky vyryté do kmene stromu

Rytí do kůry živých stromů, k velké potěše lesníků a zahradníků, přestává být populární. Díla vzniklá pomocí spreje jsou, k malé radosti majitelů domů a dopravních podniků, lépe vidět a dají méně práce. Na otázku, kdy vlastně rytí značek do stromů začalo, či spíše, kdy už zaručeně existovalo, máme odnedávna překvapivou odpověď.