Novinky

Syndikovat obsah

Unikátní naleziště zkamenělin na jihu Francie odkrývá historii polárních ekosystémů

V roce 2018 objevila dvojice nadšených paleontologů na jihu Francie lokalitu, na které byly krom běžně zkamenělých schránek a koster zachovány i zbytky měkkých těl dávných organizmů. Tato lokalita, na jejímž výzkumu se podíleli i Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR a Martina Nohejlová z České geologické služby, nabízí doposud neznámý pohled na polární ekosystémy před 470 miliony let. Lokalita se v té době nacházela poblíž jižního pólu, zatímco většina podobných nalezišť se zachováním měkkých těl zachycuje tehdejší tropické oblasti. Vysoká rozmanitost druhů na nové lokalitě navíc potvrzuje hypotézu o migraci směrem na jižní polokouli, kde tyto druhy hledaly útočiště před vysokými teplotami panujícími v tehdejších tropických zónách.
Odkaz na článek je zde
Popisek k obrázku: Umělecká rekonstrukce Cabrières bioty © Christian McCall

Nový mezinárodní stratotyp v paleozoiku Barrandienu

Volbou Mezinárodní stratigrafické komise IUGS byl 27. prosince 2023 ustanoven ve spodním paleozoiku Barrandienu již čtvrtý mezinárodní stratotyp (GSSP). Komise vybrala profil černými břidlicemi želkovického souvrství u Hlásné Třebaně, podrobně zpracovaný a navržený mezinárodním výzkumným týmem, vedeným Petrem Štorchem z Geologického ústavu AV ČR, jako stratotyp stupně aeron spodního siluru. Profil tvoří společně se stratotypem hranice silur-devon na Klonku u Suchomast, stratotypem stupně prag ve Velké Chuchli a stratotypem oddělení přídolí v lomu Na Požárech u Řeporyj, jedinečnou koncentraci mezinárodních stratotypů i ve světovém měřítku.

Pokles kontaminace ovzduší rtutí po ukončení amalgámové elektrolýzy v Neratovicích a okolí

Nová studie kolektivu oddělení environmentální geologie a geochemie pod vedením Tomáše Navrátila ukazuje, že zvýšené koncentrace plynné a částicově vázáné rtuti ve vzduchu poklesly po odstavení amalgámové elektrolýzy ve Spolaně Neratovice v roce 2017 o více než 60%. Výrazný pokles emisí rtuti z výroby chlóru a sodných louhů prokazují každoroční měření forem rtuti probíhající v okolí Spolany od roku 2013. Ze studie publikované v časopise Environmental Science Pollution and Research však také vyplývá, že úroveň plynných forem rtuti v ovzduší stále zůstává v okolí Neratovic přibližně dvojnásobná oproti lokalitám nezatíženým emisemi.

Geologický ústav se podílí na popularizaci vědy na školách

Ve dnech 31. 10. - 1. 11. 2023 se uskutečnila pilotní akce vzdělávacího projektu financovaného Československou mikroskopickou společností a zaštítěného RNDr. Evou Peckovou, Ph.D. z našeho ústavu. V rámci „Cesty z mikrosvěta do makrosvěta“ žáci 3. a 8. ročníku ZŠ Dolákova v Praze 8 zkoumali vzorky ze živé a neživé přírody s využitím optických mikroskopů i snímků z polarizačního a elektronového mikroskopu z GLÚ.  Škola akci vyhodnotila velmi pozitivně a v celém projektu se bude pokračovat (informace v měsíčníku Osmička nebo na webu školy). Vzdělávací aktivity na základních školách dále probíhaly v rámci projektu Strategie AV21 (Programu Dynamická planeta Země). Celkem 17 akcí v roce 2023 realizovala naše kolegyně Mgr. Martina Kočová-Veselská, Ph.D. Byly zaměřené na geologii a paleontologii a pomáhaly doplňovat běžnou výuku.

Medaile Signum Excellentiae pro Lukáše Krmíčka

Při příležitosti výročí 17. listopadu k událostem z let 1939 a 1989 proběhlo v historické aule Fakulty stavební VUT v Brně slavnostní shromáždění akademické obce, na kterém byly oceněny významné osobnosti. Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D. byl oceněn za vynikající výsledky v oblasti publikování vědeckých článků, výzkumu v oboru geologických věd a za pedagogické a popularizační aktivity stříbrnou medailí Signum Excellentiae („znamení excelence“). Na GLÚ AV ČR, v. v. i., se Lukáš Krmíček věnuje komplexnímu výzkumu v oboru vulkanologie a geochemie magmatických hornin. V aktuálním čísle časopisu Vesmír publikoval populárně-naučný článek věnovaný sopce Litli-Hrútur, která vznikla v červenci 2023 na islandském poloostrově Reykjanes.

Studium kontinentálních červených vrstev v Utahu

Na Koloradské plošině lze sledovat mocné sledy sedimentů odkryté v hlubokých kaňonech či tvořící nejrůznější skalní útvary. Patří sem i skalní scenérie národních parků jako jsou např. Grand Canyon, Canyonlands nebo Arches. Některé vrstvy jsou nápadné červeným zbarvením. Před pár dny se z Utahu vrátil tým geologů z Přírodovědecké fakulty UPOL a Geologického ústavu AV ČR, kteří studovali permské až jurské sedimenty v okolí Moabu s cílem objasnit, kdy a za jakých podmínek vzniká červené zbarvení těchto hornin.

Týden Akademie věd ČR

Je opět tady! V týdnu od 6 do 12. 11. nás čeká spousta poznatků a objevů v Akademii věd. O celé akci najdete informace zde. Také my v Geologickém ústavu se těšíme na Vaši návštěvu! A pokud budete mít chuť, uvítáme zpětnou vazbu - prosím vyplňte malou anketu a dejte vědět, co Vás zaujalo a co bychom mohli vylepšit. Jako bonus bude každý dotazník zařazen do slosování o jeden z 20 balíčků od Akademie věd. Děkujeme za spolupráci.

Geologický ústav se podílí na výzkumu Marsu

Vědci považují za pravděpodobné, že teplé podmořské prameny na Marsu představovaly zdroj energie pro skupinu chemotrofních bakterií, jaké nalézáme i v pozemských podmínkách. Vývoj možného života na Marsu ale pravděpodobně nepřekročil úroveň mikrobiálních společenstev typu stromatolitů. Předpokládá se, že sedimenty s pozůstatky mrtvých těl mikroorganismů byly hluboko pohřbeny a přeměněny teplotou a tlakem, podobně jako je tomu v případě fytoplanktonu, který vytvořil ložiska ropy na Zemi. Nová studie v časopise International Journal of Astrobiology, na které se podílel i Václav Cílek z našeho ústavu, pomocí gravimetrického výzkumu studovala povrch Marsu za účelem najít oblasti s možným výskytem zbytků organických hmot v horninách. Smyslem výzkumu je stanovit potenciálně důležité lokality, které by měly být zkoumány marsovskými misemi.

Larvy dávných členovců žili podobně jako dospělci

Mezinárodní tým paleontologů vedený Lukášem Laiblem z Geologického ústav AV ČR a Allison C. Daley z University of Lausanne studoval drobné larvy členovců staré 480 milionů let. Jejich zkameněliny nasnímali pomocí výkonného rentgenového skeneru v Paul Scherrer Institutu ve Švýcarsku, aby je mohli detailně prostudovat. Výsledky výzkumu ukazují, že vývoj těchto dávných členovců byl velmi jednoduchý, bez zásadních změn ve způsobu života. Larvy i dospělci žili na stejném místě a živili se podobným způsobem. To kontrastuje s vývojem většiny dnešních členovců, u kterých larvy žijí často diametrálně odlišně než dospělci. Je pravděpodobné, že ranní členovci měli jednoduchý typ vývoje a složitější životní cykly se u této skupiny živočichů vyvinuly později nezávisle na sobě.

Nález nového typu mineralizace zlata v Českém masivu

V oblasti Českého masivu se nachází ložiska zlata ekonomického významu, jako např. Mokrsko či Kašperské Hory. Tyto výskyty jsou spjaty s magmatickými/hydrotermální procesy variského stáří (před cca. 340 mil. lety). Studie, na níž se podíleli i pracovníci Geologického ústavu Lukáš Ackerman a Martin Svojtka, popisuje zcela nový typ mineralizace, jež byl nalezen v břidlicích neoproterozoického stáří (cca. 570 mil. let). Pozice křemenných žilek se zlatem a složení doprovodných sulfidů poukazuje na spojení mezi zlatou mineralizací a vysokým termálním tokem v důsledku extenze zemské kůry během ordoviku. Nález nemá ekonomický význam, ale představuje nový genetický model tohoto typu zlaté mineralizace na území Českého masivu. Více v časopise Mineralium Deposita.

Archiv novinek

Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.