Novinky

Syndikovat obsah

Inzerát na obsazení místa administrativní pracovnice/fakturantka

Inzerát na obsazení místa administrativní pracovnice/fakturantka

Pro naše pracoviště (Rozvojová 269, Praha 6 – Lysolaje) hledáme administrativní pracovnici/fakturantku na plný úvazek. Požadujeme minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, trestní bezúhonnost, komunikativnost a samostatnost, s nástupem ihned, případně dle dohody. Práce je vhodná i pro důchodce či ZTP.
Náplní práce je zejména administrace objednávek, příjem, tvorba a zpracování faktur. Bližší informace poskytneme nejlépe při pracovním pohovoru.
Strukturovaný životopis zasílejte na mail: duskovaatgli [dot] cas [dot] cz.
Kontakt: Stanislava Dušková, tel. 233 087 293

Celé znění inzerátu s kompletními požadavky a výhodami práce u nás stahujte zde.

Dokument o skalních branách

V prvním týdnu letošního roku byl v české televizi odvysílán dokument Brány, který se věnuje zvětrávání pískovce a vzniku pískovcových skalních bran. Na dokumentu, i na výzkumu, který mu předcházel, se podíleli i pracovníci Geologického ústavu Michal Filippi, Radek Mikuláš a Jiří Adamovič. Více zde.

Nová databáze jevů skalního řícení v českých pískovcích

Pískovec je porézní hornina mimořádně citlivá na změny teploty i vlhkosti. Klimatické extrémy posledních desetiletí proto vedou ve zvýšené míře k destrukci pískovcových skalních výchozů v rámci celé české křídové pánve. Tyto události nebyly zatím nijak evidovány. Za podpory výzkumného programu Přírodní hrozby v rámci Strategie AV21 se podařilo vytvořit databázi nedávných i starších případů skalního řícení, zahrnující dokumentaci jednotlivých objektů včetně časosběrných fotografií. Databáze je zcela otevřená příspěvkům ze strany odborné i laické veřejnosti. Po zpracování území CHKO Kokořínsko – Máchův kraj v roce 2016 a CHKO Český ráj v roce 2017 budou následovat další pískovcové oblasti. Pro vstup do aplikace klikněte ZDE.
Kontakt pro registraci uživatelů: Mgr. Jiří Adamovič, CSc., adamovicatgli [dot] cas [dot] cz

Nález endemického společenstva třetihorních fosilních stop na jv. Islandu

V údolí Thórisdalur (Þórisdalur) na jv. Islandu byl identifikován unikátní relikt sedimentárního tělesa. Pravděpodobně představuje pozůstatek hlubokého, tektonicky predisponovaného paleojezera (stáří 8–9 milionů let), vyplněný vulkanoklastickým materiálem z blízkých aktivních sopečných center. V rámci sedimentárního tělesa byly nalezeny fosilních stopy, které náleží nově popsanému endemickému společenstvu třetihorní fauny (např. Thorichnus ramosus igen. et isp. nov., T. corniculatus igen. et isp. nov., Mammillichnis jakubi isp. nov., Vatnaspor jachymi igen. et isp. nov.). Výsledky tohoto studia, na kterém se aktivně podílel i doc. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D. z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. jsou aktuálně publikovány v renomovaném časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology.

Pozoruhodný výzkum o Tunguzské explozi

Skeny elektromagnetickým svazkem poodhalily tajemství tunguzské exploze. V momentu vystavení stromů tunguzské explozi některé stromy událost přežily. Exploze zanechala záznam nejen v podobě anomálií vápníku a dalších prvků v letokruzích, ale také záznam ukazující směr k epicentru exploze. Obrázek: Letokruhy tunguzského modřínu ukazující anomálie koncentrací vápníku. Směr k epicentru je vpravo dole po směru šipky na větrné růžici. Letokruh 1908 je vyznačen tlustou černou čarou. (A) Severo-jižní profil, černé šipky ukazují spálené dřevo. (B) profil východ-západ. (C) profil severozápad-jihovýchod. (D) profil jihozápad-severovýchod.
Výsledky výzkumu byly publikovány (Kletetschka et al. 2017: Survival Response of Larix Sibirica to the Tunguska Explosion) v časopisu Tree-Ring Research.

Výstava k soutěži Věda fotogenická

Tak jako každý rok se zaměstnanci Geologického ústavu zúčastnili soutěžní výzvy Věda fotogenická a několik z nich bylo nominováno do užšího výběru. Nakonec byla pro výstavu fotografií vybrána jedna fotografie Michala Filippiho a dvě fotografie Pavla Lisého, z nichž jedna s názvem "nikdo nebyl doma" získala druhou cenu v kategorii vědci ve fotografii.

Dny otevřených dveří 2017

Dny otevřených dveří se v Geologickém ústavu konaly 3. až 9. listopadu 2017 v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR. Přišlo asi 80 lidí, většinou dětí. Kromě zážitků si návštěvníci odnesli přibližně 150 výtisků časopisů AΩ a Věda kolem nás.

Prostorová rekonstrukce unikátního devonského obojživelníka rodu Ichthyostega

Profesor Zbyněk Roček z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. se účastní vzniku trojrozměrné rekonstrukce unikátního devonského obojživelníka rodu Ichthyostega, který je jedním z nejstarších známých suchozemských obratlovců z doby před zhruba 360 milióny lety. Model vytváří v Kodani dánský umělec Esben Horn spolu se svým týmem z 10 Tons Sudio. Se svolením tohoto studia si dovolujeme publikovat jednu z prvních fotografií připravované rekonstrukce. Ichthyostega reprezentuje klíčové evoluční stádium přechodu obratlovců z vodního prostředí na souš. Po dokončení celkové rekonstrukce a znovuotevření historické budovy Národního muzea v Praze bude model součástí nové expozice.

Instalace nového přístroje – Hmotový spektrometr s termální ionizací (TIMS)

Geologický ústav AV ČR získal pro roky 2017-2018 investiční dotaci od AV ČR na nákup hmotového spektrometru s termální ionizací (TIMS) Thermo Triton Plus. Tento přístroj umožňuje měření izotopických poměrů vybraných prvků (např. Sr, Nd, Os, U, Pb) s velmi vysokou přesností což se využívá pro široké spektrum výzkumných témat horninové a environmentální geochemie, paleontologie, paleoekologie ale i archeologie a antropologie. Přístroj je vybaven devíti Faradayovými detektory, elektronovým násobičem, pěti zesilovači s rezistory 1013 Ω a systémem RPQ a bude využíván mimo jiné pro vysoce přesné určování stáří hornin metodou CA-ID-TIMS pomocí izotopického systému U-Pb a projekty týkající se izotopové geochemie Sr, Nd, Os, U, Pb a Mo. V přiložené galerii si můžete prohlédnout několik fotografií z instalace na přelomu září-říjen 2017.

Stanovení stáří naší nejmladší povrchové sopky pomocí metody Ar-Ar

Doc. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D. z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. společně s kolegy z Postupimské univerzity (Universität Potsdam) představil na konferenci Basalt 2017 nové výsledky radioizotopového datování sopky Železná hůrka u Chebu. Podle výsledků datování tmavé slídy pomocí metody Ar-Ar je stáří této sopky „pouhých“ 400 tisíc let. Železná hůrka tak představuje naši nejmladší povrchovou sopku. Na povrchovou vulkanickou aktivitu v okolí Železné hůrky navázaly přibližně o 100 až 200 tisíc let později dozvuky vulkanické aktivity, projevující se vznikem podpovrchových explozivních kráterů. V současnosti lze „ozvěny“ vulkanické činnosti na Chebsku (obdobně jako v Yellowstonském národním parku v USA) registrovat v podobě výronů CO2 doprovázených často se vyskytujícími zemětřesnými roji.

Archiv novinek

Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.