Novinky

Syndikovat obsah

Výstava k soutěži Věda fotogenická

Tak jako každý rok se zaměstnanci Geologického ústavu zúčastnili soutěžní výzvy Věda fotogenická a několik z nich bylo nominováno do užšího výběru. Nakonec byla pro výstavu fotografií vybrána jedna fotografie Michala Filippiho a dvě fotografie Pavla Lisého, z nichž jedna s názvem "nikdo nebyl doma" získala druhou cenu v kategorii vědci ve fotografii.

Dny otevřených dveří 2017

Dny otevřených dveří se v Geologickém ústavu konaly 3. až 9. listopadu 2017 v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR. Přišlo asi 80 lidí, většinou dětí. Kromě zážitků si návštěvníci odnesli přibližně 150 výtisků časopisů AΩ a Věda kolem nás.

Prostorová rekonstrukce unikátního devonského obojživelníka rodu Ichthyostega

Profesor Zbyněk Roček z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. se účastní vzniku trojrozměrné rekonstrukce unikátního devonského obojživelníka rodu Ichthyostega, který je jedním z nejstarších známých suchozemských obratlovců z doby před zhruba 360 milióny lety. Model vytváří v Kodani dánský umělec Esben Horn spolu se svým týmem z 10 Tons Sudio. Se svolením tohoto studia si dovolujeme publikovat jednu z prvních fotografií připravované rekonstrukce. Ichthyostega reprezentuje klíčové evoluční stádium přechodu obratlovců z vodního prostředí na souš. Po dokončení celkové rekonstrukce a znovuotevření historické budovy Národního muzea v Praze bude model součástí nové expozice.

Instalace nového přístroje – Hmotový spektrometr s termální ionizací (TIMS)

Geologický ústav AV ČR získal pro roky 2017-2018 investiční dotaci od AV ČR na nákup hmotového spektrometru s termální ionizací (TIMS) Thermo Triton Plus. Tento přístroj umožňuje měření izotopických poměrů vybraných prvků (např. Sr, Nd, Os, U, Pb) s velmi vysokou přesností což se využívá pro široké spektrum výzkumných témat horninové a environmentální geochemie, paleontologie, paleoekologie ale i archeologie a antropologie. Přístroj je vybaven devíti Faradayovými detektory, elektronovým násobičem, pěti zesilovači s rezistory 1013 Ω a systémem RPQ a bude využíván mimo jiné pro vysoce přesné určování stáří hornin metodou CA-ID-TIMS pomocí izotopického systému U-Pb a projekty týkající se izotopové geochemie Sr, Nd, Os, U, Pb a Mo. V přiložené galerii si můžete prohlédnout několik fotografií z instalace na přelomu září-říjen 2017.

Stanovení stáří naší nejmladší povrchové sopky pomocí metody Ar-Ar

Doc. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D. z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. společně s kolegy z Postupimské univerzity (Universität Potsdam) představil na konferenci Basalt 2017 nové výsledky radioizotopového datování sopky Železná hůrka u Chebu. Podle výsledků datování tmavé slídy pomocí metody Ar-Ar je stáří této sopky „pouhých“ 400 tisíc let. Železná hůrka tak představuje naši nejmladší povrchovou sopku. Na povrchovou vulkanickou aktivitu v okolí Železné hůrky navázaly přibližně o 100 až 200 tisíc let později dozvuky vulkanické aktivity, projevující se vznikem podpovrchových explozivních kráterů. V současnosti lze „ozvěny“ vulkanické činnosti na Chebsku (obdobně jako v Yellowstonském národním parku v USA) registrovat v podobě výronů CO2 doprovázených často se vyskytujícími zemětřesnými roji.

Účast na archeologické expedici do jižního Uzbekistánu

Mezinárodní expedice, kde působili vědci z Geologického a Archeologického ústavu AV ČR spolu s archeology z University v Brisbane, Karlovy University a university v Termezu se vrací do republiky. V jeskyni Kaptar Kamar na svazích Kugitangu (jižní Uzbekistán) potvrdili přítomnost sídliště pastevců z raně bronzové doby (YAZ I) a pravděpodobně i v této oblasti doposud nepopsanou neolitickou keramiku. Sedimentární archiv této jeskyně zároveň poskytne cenné informace o vývoji holocenního klimatu v Centrální Asii. Předběžná terénní zpráva. Fotogalerie.

Účast Tomáše Hrstky na konferenci AMAM-ICAM 2017

RNDr. Tomáš Hrstka, PhD. byl pozván, aby promluvil k odborné i laické veřejnosti na plénu sdružené mezinárodní konference věnované aplikované mineralogii a materiálové vědě (2. mezinárodní konference aplikované mineralogie a pokročilých materiálů a 13. mezinárodní konference aplikované mineralogie AMAM-ICAM 2017) v červnu 2017. Doktor Hrstka hovořil o možnostech využití umělé inteligence a neuronových sítí v automatické mineralogii. Zároveň představil nejnovější poznatky v oblasti automatizace elektronové mikroskopie a také jejích využití při studiu prachových částic a  monitorování životního prostředí v rámci projektu Strategie AV21.

Geologický ústav byl spolupořadatelem Mezinárodního sympozia ICOS 2017

V červnu proběhlo 4. Mezinárodní konodontové sympozium ve španělské Valencii, které rovněž hostilo zasedání Mezinárodní subkomise pro stratigrafii devonu při ICS, IUGS a Mezinárodní subkomise pro stratigrafii siluru. Tato významná akce se věnovala nejnovějším poznatkům o tajemných mořských organismech, které jsou považovány za přímé předchůdce skupiny obratlovců a na nichž je založena globální stratigrafie paleozoika a datování mořských uloženin na což pak navazují další geologická doplňková studia. Po skončení sympozia následovala na začátku července exkurze do siluru a devonu pražské synformy a Karnských Alp, které se zúčastnili specialisté z pěti kontinentů.

Článek, na kterém se podíleli autoři z našeho ústavu byl publikován v časopisu Nature Communications

Tři autoři z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., se podíleli na vzniku článku, který byl publikován v jednom z časopisů skupiny Nature – v čísle volně přístupného časopisu Nature Communications vydaném 9. srpna 2017. Studie vznikla v rámci projektu Grantové agentury ČR s názvem „Využití netradičních a tradičních izotopových systémů k identifikaci zdrojových materiálů a procesů vzniku vltavínů“, řešeného v České geologické službě, Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., a Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., v letech 2013–2016.  S využitím izotopů chrómu a izotopů kyslíku (16O, 17O, 18O) se podařilo prokázat, že jeden z typů impaktových skel struktury Žamanšin v Kazachstánu obsahuje podíl hmoty z meteoritu a typ impaktoru byl určen jako uhlíkatý chondrit málo běžného typu. Data navíc umožnila studovat i výměnu izotopů kyslíku mezi kapénkami skla a atmosférickým kyslíkem. Pro české tektity, vltavíny, se ani podíl materiálu z impaktoru ani výměnu s atmosférickým kyslíkem nepodařilo prokázat. Použitá kombinace analytických přístupů byla na skla geneticky spojená s impakty mimozemských těles na povrch Země užita vůbec poprvé.

Spolupráce na výzkumu a knize „Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu“

Ing. Šárka Jonášová a RNDr. Roman Skála, Ph.D. z Oddělení analytických metod se podíleli na řešení postdoktorském projektu GAČR č. 13-34374P, „ Život běžných obyvatel na Pražském hradě za prvních Habsburků. Analýza hmotné kultury ve středoevropských souvislostech“, který získal Cenu předsedkyně GA ČR za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu. Tento projekt vedla Mgr. Gabriela Blažková, Ph.D. z Oddělení záchranných výzkumů – pracoviště Pražský hrad Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i.. Mezi nejvýznamnější výstupy projektu náleží kniha „Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu“ vydaná Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v.v.i. v loňském roce. Jmenovaní jsou spolu s laureátkou ceny, Mgr. Gabrielou Blažkovou, Ph.D., autory kapitoly „Chemický průzkum skleněných nálezů z raně novověkých odpadních jímek na Pražském hradě.“ (Blažková a kol. 2016, Castrum Pragense 13/II). Více informací na stránkách Archeologického ústavu AV ČR Praha, v.v.i.

Archiv novinek

Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.