Novinky

Syndikovat obsah

Vyhlášení veřejného výběrového řízení na obsazení funkce ředitele pracoviště

Rada Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. (GLÚ AV ČR)
vyhlašuje veřejné výběrové řízení na obsazení funkce ředitele pracoviště

Požadavky:
•    svéprávnost1),
•    bezúhonnost podle § 17 odst. 4 písm. b) a c) zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, v platném znění,
•    vysokoškolské vzdělání v některém z oborů věd o Zemi,

Seminář „Potenciál těžby lithia v ČR a jeho využití v pokročilých technologiích“

V rámci spolupráce Akademie věd ČR s Poslaneckou sněmovnou perlamentu ČR se 17. října 2016 konal seminář „Potenciál těžby lithia v ČR a jeho využití v pokročilých technologiích“. Organizací odborné náplně semináře byl pověřen Geologický ústav AV ČR, v.v.i., v osobě dr. Karla Breitera. V pěti odborných přednáškách přední odborníci z ústavů Akademie věd, vysokých škol, České geologické služby a potenciálních těžařů seznámili poslance s geologickými, technologickými a ekonomickými aspekty vyhledávání, úpravy a těžby lithia na území ČR a možnostmi jeho využití v moderních technologiích, zejména skladování energie.

Research Reports 2015

Právě vyšla ročenka vědeckých aktivit pracovníků Geologického ústavu za rok 2015 - Research Reports.

Od zrnek zlata po měsíční prach. Příběh automatizace elektronové mikroskopie

Jak může chytrá mikroskopie a umělá inteligence pomoci při hledání ložisek? Jak postavit fabriku na platinu? Jak najít jedno zrníčko prachu z milionu? Jak zhodnotit některá rizika znečištění našeho životního prostředí? Jak namíchat hromadu měsíčního prachu? Všude tam přicházejí na řadu automatizované elektronové mikroskopy, které dovolují spojení milionů jednotlivých měření ve smysluplnou odpověď. Jeden úspěšný příklad toho, jak postavit most mezi vědou a praxí.

Věda fotogenická

Ve 3. ročníku soutěže Věda fotogenická opět zabodovaly fotografie pracovníků Geologického ústavu. V kategorii „Věda fotogenická“ odborná porota a akademická rada udělila 2., 3. a 4. místo fotografiím „Mrtvý močál“ a „Celý svět v kapce vody“ J. Slámy; v kategorii „Vědci ve fotografii“ pak získala od odborné poroty 2. místo fotografie M. Filippiho s názvem „Na dně“. Kromě těchto fotografií se ještě do semifinálového výběru dostaly fotografie „Tanečníci“ a „Závody v dešti“ autora P. Lisého, fotografie „Horniny promlouvají“ a „Hořící led“ J. Slámy a fotografie „Malba“ M. Filippiho. Oceněné fotografie budou součástí kalendáře AV ČR. Některé další fotografie ze semifinálového výběru jsou používány v propagačních materiálech AV ČR. Fotografie a další informace naleznete zde.

Nová populárně-odborná kniha o vývoji krajiny Křivoklátska

Dva pracovníci Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., Karel Žák a Václav Cílek, jsou mezi autory výpravné publikace o vývoji krajiny Křivoklátska od nejstarší geologických dob až do úplné současnosti (Křivoklátsko – příběh královského hvozdu; K. Žák, M. Majer, P. Hůla, V. Cílek). Kniha vydalo s podporou Středočeského kraje nakladatelství Dokořán. Přinášíme několik fotografií ze slavnostního křtu knihy na hradě Křivoklátě dne 23. září 2016. Součástí prezentace knihy jsou také tři besedy pro veřejnost, v regionálních muzeích v Rakovníce (30.9.), v Unhošti (19.10.), a v Městské knihovně v Berouně (23.11). Elektronické rejstříky zde.

Tajemníkem Mezinárodní subkomise pro stratigrafii devonu byl jmenován Ladislav Slavík

RNDr. Ladislav Slavík, CSc. z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. byl jmenován tajemníkem Mezinárodní subkomise pro stratigrafii devonu při ICS, IUGS na další funkční období let 2016-2020. V čele nové exekutivy subkomise stanul po zasedání Mezinárodní stratigrafické komise na 35. Mezinárodním geologickém kongresu, který se konal v srpnu 2016 v Kapském Městě v Jižní Africe.

Mykorhizní houby zachycují toxické kovy na kořenech rostlin

Jan Borovička a jeho spolupracovníci z ÚJF AV ČR, MBÚ AV ČR a PřF UK zveřejnili v časopise Environmental Pollution (Impact Factor: 4.839) studii o akumulaci toxických kovů a dalších prvků v kořenech smrku. Výzkum proběhl na Příbramsku v oblasti dlouhodobě postižené těžbou a zpracováním rud. Bylo zjištěno, že v mykorhizních kořenech jsou v porovnání s jemnými kořeny smrku a okolní půdou výrazně zvýšené koncentrace některých kovů, zejména stříbra a kadmia. Tento jev zřejmě souvisí se schopností hub přijímat a vázat tyto prvky v myceliu. Výsledky podporují hypotézu, že mykorhizní houby pomáhají chránit své rostlinné partnery rostoucí na kontaminovaných lokalitách.

Mikrobiální sraženiny ve starých dolech na železnou rudu

Jedna z dosud zachovalých štol někdejšího železnorudného revíru Zdice byla vytvořena v 50.-60. letech 20. století. Poloha sedimentární železné rudy ordovického stáří (asi 460 milionů let) zde byla nalezena jen v malé mocnosti a také procentuální obsah železa je nízký. Štola však stojí za detailní výzkum vzhledem k tomu, že na jejích stěnách a počvě dochází k rychlému vzniku druhotných vápnitých a železitých sraženin. Lze předpokládat, že část z nich vzniká vlivem metabolických pochodů mikrobů, především tzv. železitých bakterií. Fotogalerie.
 

Archiv novinek

Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.