Proměna městského domu ve 13. století (Brno-Praha-Wroclaw)

Suterény dřevohliněných domů jsou snad nejcharakterističtěším archeologickým projevem počátků našich měst a urbanizace českých zemí v průbehá 13. století. Tyto první měšťanské stavby jsou dokladem zcela zásadní měšťanské proměny, kterou přináší nově příchozí obyvatelé z vyspělejších koutů západní Evropy. Užití netrvanlivých materiálů, dřeva a hlíny a torzovitosti nálezů v rámci historických jader středověkých měst, dnes neumožňuje uspokojivě vyřešit otázku jejich celkové původní podoby. Komplexním zpracováním a následným stovnáním brněnských výzkumů s obdobnými nálezovými situacem v regionu (Bratislava, Trnava, Uherské Hradiště, Opava, Bohumín, Jihlava a Praha) budou nezděné měšťanské domy intepretovány z hlediska stavebních forem, časové chronologie, prostorové dispozice a jejich funkce. Nedílnou součástí projektu je analýza zásypů a podlahových úprav již prozkoumaných objektů metodou geoarcheologie, která v současnosti přináší dříve netušené možnosti v oblasti funkční interpretace. Formační procesy, vedoucí ke vzniku pochozích horizontů mohou být chápány jako doklad fungování jednotlivých společností. Studium těchto horizontů je v rámci projektu prováděno formou mikromorfologie v archeologickém kontextu doplněnou ogeochemickou charakteristiku sedimentů.