GA AV

Hlavním cílem projektu je určení vztahů mateřských rostlin a jejich spór z české i polské části hornoslezské pánve kombinací metod makropaleobotanického a palynologického výzkumu. Bude provedeno porovnání výskytu fertilních i sterilních částí karbonských rostlin a jejich spór v obou částech pánve. Kombinací mikro- a makropaleobotanických metod bude upřesněna klasifikace a stratigrafický výskyt karbonských rostlin hornoslezské pánve a navržena jejich synonymizace. Dalším cílem projektu je vytvoření rekonstrukce uhlotvorné vegetace celého území pánve v průběhu sedimentace od namuru do vestfálu D.

Silně siderofilní prvky (Os, Ir, Ru, Rh, Pd, Pt, Re, Au) a s nimi spojený izotopický systém Re-Os poskytují nový unikátní pohled na geochemii zemského tělesa. To je dáno zejména rozdílným chováním těchto prvků při tavení svrchního pláště a metasomatóze. Pyroxenity se výrazně podílejí na obohacení zemského pláště a jejich studium tak může blíže objasnit proces refertilizace, který je klíčový pro tvorbu mnoha typů plášťových tavenin. Cílem tohoto projektu je studium distribuce a frakcionace silně siderofilních prvků a Re-Os izotopů pyroxenitů vázaných na různé zdrojové typy pláště (oceánský vs. subkontinentální) a studium procesů/intenzity interakce (mísení) peridotit-pyroxenit ve svrchním plášti.

Králodvorské souvrství představuje významnou jednotku ordoviku pražské pánve (barrandienská oblast). Během sedimentace této jednotky došlo k široce rozšířeným, významným změnám v sedimentárním i fosilním záznamu. Především trendy ve změnách a dynamice biodiversity jsou zásadní pro pochopení všech následků globální klimatické změny, ke které ve svrchním ordoviku došlo. Tyto poznatky mají i aktualistický význam pro modelování klimatických změn současnosti. I přes celosvětový zájem o studium globálních změn v pozdním ordoviku nebyla dosud svrchnímu katianu pražské pánve věnována přílišná pozornost. Navržený projekt by měl vyplnit tuto informační mezeru.

Předložený projekt je zaměřen na stanovení rychlostí šíření podélných i příčných vln v magmatických horninách, určení dynamických modulů těchto hornin a jejich anizotropie. Experimenty budou prováděny jak v laboratorních tak i v polních podmínkách. Laboratorní testování na kulových vzorcích hornin je založeno na ultrazvukovém prozařování a sledování změn rychlostí v závislosti na rostoucím hydrostatickém tlaku. Prostorové uspořádání snímačů na kvádrových vzorcích umožní stanovit elastickou anizotropii zkoumaných hornin i při jednoosém zatížení. Horniny budou odebírány z míst, kde budou prováděna i úderová seismická měření. Analogicky jako v laboratoři bude sledována prostorová závislost rychlosti šíření P i S vln. Bude řešena otázka záznamu S vln použitím vhodných snímačů a orientací buzení seismických vln. Budou analyzovány příčiny anizotropie, vliv měřítkového faktoru laboratorních a polních měření a odhadnut převodní vztah mezi hodnotami zjištěnými na vzorcích a horninovém masivu.

Železo a mangan obsahující sulfidy přítomné v mimozemském materiálu vykazují změny v magnetických vlastnostech za nízkých teplot. Proto jejich magnetické vlastnosti v chladném prostředí Sluneční soustavy jsou diametrálně odlišné od těch v pozemských podmínkách. Tento fakt otevírá nový pohled na magnetické vlastnosti mimozemského materiálu za nízkých teplot a na jeho interakce s magnetickými poli ve Sluneční soustavě. V rámci projektu je prováděn detailní výzkum magnetických vlastností těchto sulfidů za nízkých teplot. Výsledky jsou použita k modelování interakcí komet a planetek s meziplanetárním polem a k interpretaci jejich magnetických vlastností.

Kontinentální vnitrodeskový magmatismus vytváří obvykle subvulkanické komplexy, pro které je podstatná charakteristika jejich plášťových zdrojů. Je však nezbytné rozlišit vlivy spjaté s plášťovou charakteristikou od asimilačních procesů při výstupu magmatu a jeho pobytu v kůře před finálním vmístěním. K dosažení tohoto výsledku je nezbytné studium zastoupení hlavních, vedlejších a stopových prvků, spolu se Sr-Nd isotopovou systematikou. Výtečnou oblastí k jejich nabízí výskyt subvulkanické horninové asociace roztockého intruzívního centra, které zahrnuje jak hypabysální nízce alkalickou essexit-monzodiorit-sodalit syenitovou sérii tak žilné horniny vysoce i nízce alkalické série. Známé geochmiké údaje o geneticky spjatých bazaltických lávách a felzických intruzích v Českém středohoří nabízejí hodnotné srovnání. Teplotně-časové profily jednotlivých subvulkanických těles budou konstruovány za použití metody štěpných trhlin na apatitech.

Projekt otevírá nový přístup ke studiu forem zvětrávání siliciklastických sedimentů. Na základě přítomnosti charakteristických mikro- a mezoforem pískovcového reliéfu na evropských lokalitách budou vyčleněny jednotlivé morfofacie typické pro humidní mírné klima. Následně bude sledována jejich souvislost s expozicí výchozu, vnitřní stavbou pískovcového tělesa i jeho tektonickým porušením, zrnitostními parametry a látkovým složením tmelu, porozitou a mechanickými vlastnostmi pískovce. Zvláštní pozornost bude věnována míře rozpouštění SiO2 a solnému zvětrávání. Objasnění vzájemných vztahů mezi těmito parametry a výslednou morfofacií přinese možnost genetické klasifikace skalních mikro- a mezoforem a přispěje k vysvětlení vzniku mikroreliéfu sedimentárních hornin na Marsu. Základem pro řešení projektu bude dokumentace vybraných výchozů v české křídové pánvi i jinde v Evropě, petrografické studium, elektronová mikroskopie a mikroanalýza a vybrané laboratorní zkoušky.

Cílem projektu je získání nových informací o solném krasu v pohoří Zagros, Irán, se zaměřením na: 1) proudění vody v solných pních a jejich okolí, včetně studia rozpouštění a depozice v nenasycené zóně solného krasu, 2) Datování povrchů solných pnů ve vnitrozemí za účelem popisu historie vývoje povrchu pńů a krasových jevů. Studie využije široké spektrum metod pro určení původu vody a jejího zdržení v zkoumaném prostředí (chemické a izotopové analýzy, datování pomocí environmentálních stopovačů). Datování povrchů využije zejména metody OSL se sedimentů na solných pních a AMS datování vzorků dřev ve fluviálních náplavech v jeskynich.Projekt navazuje na grantový projekt GAAV č. B301110501 ve spolupráci s Universitou v Širázu (2005-2007).

Navrhovaný projekt je zaměřen na detailní záznam vodní a větrné eroze ve Strážnickém Pomoraví na dolním toku řeky Moravy v průběhu holocénu a zvláště během posledního tisíciletí. Hlavním cílem je odhadnout, do jaké míry byla eroze ovlivněna přírodními a antropogenními faktory v období pádu Velké Moravy, středověké kolonizace, a v současné době intenzivního zemědělského využívání krajiny. Erozní procesy, zaznamenané v povodňových a eolických sedimentech, budou rekonstruovány pomocí sedimentologických, geofyzikálních, mineralogických a geochemických metod a pylové analýzy, doplněných radiokarbonovým, dendrochronologickým a OSL datováním. Získané poznatky budou korelovány s historickými záznamy o využití krajiny a s historicko-klimatologickými údaji o extrémních vichřicích a povodňových událostech. Cílené interdisciplinární studium tohoto přírodního archívu, doplněné historickými údaji, umožní rekonstruovat vývoj klimatu ve střední Evropě v posledním tisíciletí.

Taveninové inkluze uzavřené v křemeni jsou unikátním dokladem o složení mateřských silikátových tavenin. Cílem tohoto projektu je: 1. ve spolupráci specialistů studujících vývoj silikátových tavenin granitů a pegmatitů v různých geologických institucích v ČR sestavit tým a zavést metodiku studia taveninových inkluzí jako nedílnou součást studia magmatických systémů, 2. na příkladu detailního studia tří geologicky dobře definovaných vícefázových magmatických systémů z Českého masívu (silně peraluminický granit, slabě peraluminický subvulkanický granit, komplexní pegmatit) popsat vývoj silikátové taveniny včetně jejich volatilních složek během pokročilé frakcionace. Srovnání taveninových inkluzí z různých generací křemene v témže systému umožní studovat změny obsahu chemických prvků a vody během frakcionace, rozdíly mezi vybranými systémy pak umožní ocenit význam tlaku (=hloubky) pro průběh frakcionace granitoidního magmatu.