Archiv novinek
Novinky starší než jeden rok.
Geologický ústav byl spolupořadatelem Mezinárodního sympozia ICOS 2017
V červnu proběhlo 4. Mezinárodní konodontové sympozium ve španělské Valencii, které rovněž hostilo zasedání Mezinárodní subkomise pro stratigrafii devonu při ICS, IUGS a Mezinárodní subkomise pro stratigrafii siluru. Tato významná akce se věnovala nejnovějším poznatkům o tajemných mořských organismech, které jsou považovány za přímé předchůdce skupiny obratlovců a na nichž je založena globální stratigrafie paleozoika a datování mořských uloženin na což pak navazují další geologická doplňková studia. Po skončení sympozia následovala na začátku července exkurze do siluru a devonu pražské synformy a Karnských Alp, které se zúčastnili specialisté z pěti kontinentů.
Článek, na kterém se podíleli autoři z našeho ústavu byl publikován v časopisu Nature Communications
Tři autoři z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., se podíleli na vzniku článku, který byl publikován v jednom z časopisů skupiny Nature – v čísle volně přístupného časopisu Nature Communications vydaném 9. srpna 2017. Studie vznikla v rámci projektu Grantové agentury ČR s názvem „Využití netradičních a tradičních izotopových systémů k identifikaci zdrojových materiálů a procesů vzniku vltavínů“, řešeného v České geologické službě, Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., a Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., v letech 2013–2016. S využitím izotopů chrómu a izotopů kyslíku (16O, 17O, 18O) se podařilo prokázat, že jeden z typů impaktových skel struktury Žamanšin v Kazachstánu obsahuje podíl hmoty z meteoritu a typ impaktoru byl určen jako uhlíkatý chondrit málo běžného typu. Data navíc umožnila studovat i výměnu izotopů kyslíku mezi kapénkami skla a atmosférickým kyslíkem. Pro české tektity, vltavíny, se ani podíl materiálu z impaktoru ani výměnu s atmosférickým kyslíkem nepodařilo prokázat. Použitá kombinace analytických přístupů byla na skla geneticky spojená s impakty mimozemských těles na povrch Země užita vůbec poprvé.
Spolupráce na výzkumu a knize „Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu“
Ing. Šárka Jonášová a RNDr. Roman Skála, Ph.D. z Oddělení analytických metod se podíleli na řešení postdoktorském projektu GAČR č. 13-34374P, „ Život běžných obyvatel na Pražském hradě za prvních Habsburků. Analýza hmotné kultury ve středoevropských souvislostech“, který získal Cenu předsedkyně GA ČR za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu. Tento projekt vedla Mgr. Gabriela Blažková, Ph.D. z Oddělení záchranných výzkumů – pracoviště Pražský hrad Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i.. Mezi nejvýznamnější výstupy projektu náleží kniha „Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu“ vydaná Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v.v.i. v loňském roce. Jmenovaní jsou spolu s laureátkou ceny, Mgr. Gabrielou Blažkovou, Ph.D., autory kapitoly „Chemický průzkum skleněných nálezů z raně novověkých odpadních jímek na Pražském hradě.“ (Blažková a kol. 2016, Castrum Pragense 13/II). Více informací na stránkách Archeologického ústavu AV ČR Praha, v.v.i.
Tým australských a českých přírodovědců zkoumá životní prostředí Moravského krasu v období přechodu mezi středním a mladým paleolitem (publikováno v časopise Journal of Human Evolution, IF: 3,767)
Výzkum v jeskyni Pod Hradem (Moravský kras) přinesl nové poznatky o tom jakým způsobem vypadalo prostředí Moravského krasu v době přechodu od středního k mladému paleolitu. Jeskynní záznam je jedním z prvních, který poskytl informace z doby cca mezi 25 - 45 tisíc let před současností. Jeskyně byla po tuto dobu opakované navštěvována a kamenné suroviny doložené z tohoto období dokládají transport na velkou vzdálenost, což dokládá velkou mobilitu tehdejší lidské populace. Výzkum byl publikován v časopise Journal of Human Evolution 29.3.2017.
Současná analogie středověkých dusaných podlah
V rámci projektu GAČR (Proměna městského domu ve 13. století (Brno-Praha-Wroclaw) byl uskutečněn terénní výjezd do východní části Rumunska. Cílem výjezdu bylo najít analogie středověkých dusaných podlah a porozumět tak lépe formačním procesům při jejich vzniku, využívání a zániku. Fotogalerie.
Hlavní regionální cena Miroslava Ivanova udělena knize o Křivoklátsku
Publikace „Křivoklátsko – příběh královského hvozdu“, na jejímž vzniku se podíleli dva pracovníci Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., obdržela na letošním veletrhu SVĚT KNIHY Hlavní regionální cenu za významné dílo literatury faktu. Cenu uděluje město Jaroměř-Josefov – rodiště Miroslava Ivanova, Klub autorů literatury faktu a Správa odkazu Egona Ervína Kische.
Cena za speleologické objevy
Speleologické průzkumy v Číně (zde), na kterých se podílí i Geologický ústav, byly oceněny v rámci 36. ročníku Speleofóra, cenou za nejvýznamnější objevy v zahraničí v roce 2016. Speleofórum je výroční setkání členů České speleologické společnosti a dalších speleologů. Jeho náplní je prezentace výsledků činnosti dosažených v uplynulém roce. Speleofórum trvá tři dny a zahrnuje: (i) odborné přednášky z karsologie, geologie a dalších oborů; (ii) přednášky z praktické speleologie a (iii) exkurze do Moravského krasu. K akci také vychází také časopis Speleofórum, kde jsou významné výsledky prezentovány.
Reference
Motyčka Z., Filippi M. (2017): Shaanxi 2016: První české stopy v Číně. Speleofórum 2017, roč. 36, Česká speleologická společnost - Praha. 59-69. (In Czech with English abstract)
Filip Tomek absolvuje půlroční stáž na New Mexico Highlands University, USA
Postdoktorand Filip Tomek získal grant programu podpory rozvoje zahraniční spolupráce začínajících vědeckých pracovníků AV ČR. V rámci projektu je zahrnuta půlroční stáž na New Mexico Highlands University, Las Vegas, New Mexico. Hlavním předmětem vědeckého projektu je studium toku magmatu pod vulkány na vybraných lokalitách kalderového vulkánu Platoro (Colorado) a komplexu paprsčitých žil Cerrillos Hills (New Mexico). Fotogalerie naleznete zde a zde.
Zpřesnění teorie vzniku vltavínů
Práce nedávno publikovaná v prestižním časopise Geochimica et Cosmochimica Acta, na níž se významně podíleli pracovníci Geologického ústavu K. Žák, R. Skála, L. Ackerman, J. Ďurišová a Š. Jonášová, rozšiřuje informace o vzniku vltavínů. Více se dozvíte zde.
Zkamenělé medúzy? Kdepak!
Léta se studenti Přírodovědecké fakulty UK V Praze učili ke zkoušce z paleontologie poznat „zkamenělou medúzu“. Tato zkamenělina, koncem 19. století určená jako Medusites, se velmi vzácně nachází v usazeninách nejstarších prvohor u obce Skryje. Medúzy se však zachovávají opravdu jen výjimečně (třeba v těch vrstvách v jižním Německu, ve kterých byl nalezen slavný „prapták“ Archeopteryx). Nový výzkum kolegů z Geologického ústavu AVČR a Přírodovědecké fakulty UK přesvědčivě ukázal, že skryjský „Medusites“ nemá s medúzami nic společného. S největší pravděpodobností jde o důlky v někdejším jemném písečku moře, „vysezené“ mořskými sasankami. Spadají do prastarého ichnorodu (zkamenělé stopy) Astropolichnus známého ze Španělska. Od svých příbuzných na Pyrenejském poloostrově se však liší tvarem a počtem radiálních paprsků a představují tak zcela nový typ zkamenělé stopy, nazvaný Astropolichnus bohemicus. Článek vyšel v časopise Ichnos.
Citace: Radek Mikuláš & Oldřich Fatka (2017): Ichnogenus Astropolichnus in the Middle Cambrian of the Barrandian area, Czech Republic. Ichnos (USA), DOI: 10.1080/10420940.2017.1292908
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- …
- následující ›
- poslední »