Archiv novinek

Novinky starší než jeden rok.

Lukáš Laibl získal Prémii Otto Wichterleho

Mezi pětadvacet laureátů Prémie Otto Wichterleho (více zde) se letos zařadil i Lukáš Laibl z Geologického ústavu. Lukáš toto prestižní ocenění určené mladým a perspektivním pracovníkům Akademie věd obdržel za svůj výzkum prvohorních členovců. Prémii převzal 20. června z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové během ceremoniálu v Lannově vile. Medailonky letošních laureátů Prémie Otto Wichterleho můžete přečíst zde.

Cena pro knihu

Populárně-odborná kniha Srdce Českého krasu – obec Srbsko a krajina v jejím okolí, (vydaná 2021 nakladatelstvím Dokořán), byla na Mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy Praha (9. – 12. 6. 2022) oceněna Hlavní cenou Miroslava Ivanova. Tuto cenu za literaturu faktu uděluje Klub autorů literatury faktu a město Jaroměř-Josefov (M. Ivanov odtud pocházel). Na knize se jako autoři podíleli pracovníci Geologického ústavu AV ČR Karel Žák, Václav Cílek, Stanislav Čermák a Jan Wagner. V našem ústavu byla celá kniha K. Žákem a V. Cílkem za přispění fotografa M. Majera také editorsky sestavena a připravena pro sazbu. Gratulujeme.

Cena děkana pro nejlepší doktorské studenty

Simona Krmíčková, doktorandka působící na Oddělení geologických procesů na Geologickém ústavu, získala dne 8. června 2022 Cenu děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně pro nejlepší studenty doktorských studijních programů. Ocenění bylo uděleno za vynikající studijní výsledky a excelentní zapojení do vědecké práce. Simona Krmíčková se věnuje především studiu radiogenních izotopů magmatických hornin. Výsledky výzkumu pravidelně publikuje v impaktovaných časopisech a prezentuje na mezinárodních konferencích. Více informací zde.

Vlhošť: krajinné dominantě severních Čech je věnována nová kniha

Česká krajina obsahuje mnohé kopce, jejichž složitý geologický vývoj se promítá do neméně pestrého reliéfu. Ve vydavatelství Dokořán nedávno vyšla publikace o sopečném vrchu Vlhošť, obklopeném labyrintem pískovcových skal. Knihu sepsali pracovníci Geologického ústavu Jiří Adamovič a Václav Cílek ve spolupráci s Kamilem Podroužkem z ústecké univerzity.

Jantarová stezka

Po více jak desetileté spolupráci vyšla obsáhlá monografie o Jantarové stezce, která severojižním směrem spojovala Jaderské a Baltské moře. Stezka začíná v polských nížinách dolní Visly, kde fungovaly rozsáhlé dílny na výrobu jantarových předmětů. Kniha sice popisuje celou trasu, ale soustřeďuje se na pro nás důležitý úsek mezi Vídní, Pálavou, Brněnskem a střední Moravou. Zde v rámci dvou rozsáhlých projektů byly pomocí LIDARu vymapovány zbytky starých cest a úvozů, které spojují pravěká sídla, středověké hrady i kláštery. Kniha autorů (autoři P. Bolina, J. Martínek, V. Cílek a P. Šlézar, nakladatelství Academia, 2022) obsahuje víc jak 500 obrázků a z toho je asi 350 mapek zachycujících průběh cest.

Veletrh vědy 2022

Geologický ústav se účastnil Veletrhu vědy, který se konal v prvních dnech června v areálu výstaviště PVA EXPO v Praze Letňanech. Na veletrhu bylo prezentováno přes 100 expozic z většiny ústavů AV ČR a mnoha dalších institucí a firem. Náš stánek opět zaujal výstavkou zkamenělin a minerálů, ale i tematickými postery reprezentujícími naši činnost. Největší úspěch mělo mikroskopování fosilií a také geologické kvízy, za něž si návštěvníci mohli vybrat a odnést minerál. Kvíz si u nás udělalo ať už jednotlivě nebo ve skupince více než 350 návštěvníků od nejmenších až po ty starší, ale stánek navštívilo odhadem přes 2000 lidí! Náš stánek zaujal i profesionální fotografy a tak hned 7 fotografií z něj lze nalézt v oficiální galerii veletrhu.

Hyperakumulace prvků v houbách

Plesňáky (Thelephora) jsou mykorhizní houby patřící mezi významné symbionty dřevin. Mezinárodní tým pracovníků vedený Janem Borovičkou z Geologického ústavu AV ČR se zaměřil na obsah stopových prvků v plodnicích plesňáků. Ukázalo se, že plesňák čekankový (Thelephora penicillata) v plodnicích akumuluje extrémní koncentrace toxických prvků, zejména kadmia (Cd) a arzénu (As).

Research reports v novém hávu

Nedávno vyšla ročenka Geologického ústavu a to ve zcela nové a modernější úpravě. Ročenka představuje přehled nejdůležitějších informací a výstupů Ústavu spojených s rokem 2020. Prohlédnout si ji můžete zde.

Modřín jako archiv koncentrace rtuti

V prestižním časopise Environmental Pollution byl publikován článek pracovníků Oddělení environmentální geologie a geochemie, který studiem letokruhů modřínu určil, jak se měnil průběh emisí rtuti (Hg) z lokálního zdroje. Modříny jsou živými záznamníky koncentrací Hg v ovzduší, a v tomto případě byla zdrojem nejstarší chemická továrna v německém Marktredwitzu, která produkovala fungicidy na bázi Hg. Během stoleté historie továrny došlo ke znečištění jejího okolí. Rtuť se pak vodními toky začala šířit až na území ČR, kde došlo ke kontaminaci sedimentů nádrže Skalka na Chebsku.

Na památku Magdy Konzalové

Dne 14.3. 2022 nás náhle ve věku 87 let opustila naše dlouholetá spolupracovnice v oddělení paleontologie našeho ústavu. I když začínala svoji vědeckou práci v Geologickém průzkumu Geoindustrie, tak převážnou část strávila v Oddělení paleobiologie a paleoekologie Geologického ústavu Akademie věd ČR. Byla významnou vědeckou pracovnicí v oboru palynologie, specializovanou převážně na terciérní sedimenty, ale rovněž i proterozoické a křídové. Kromě své vědecké práce vychovala i několik studentek. Pro řadu studentů, spolupracovníků našich i zahraničních bude její odchod velkou ztrátou. Její publikace však budou významné i pro budoucí generaci. Čest její památce.