GACR

Cílem projektu je prostřednictvím speciální metodologie získat nové odpovědi na otázky podoby a zániku mladoneolitických rondelů. Mikromorfologická analýza propojená s radiokarbonovým datováním  a klasickou analýzou archeologických nálezů bude směřovat k řešení specifických otázek týkajících se existence neolitických rondelů, ojasnění především způsob a časový horizont zaplňování.

Komplexní a plošně rozáhlý výzkum litosferického svrchního pláště Českého masívu je založený na studiu bazaltů a jejich peridotitových xenolitů. Chemické, Pb-Sr-Nd izotopové a mikrostrukturně/texturní analýzy velkého souboru vzorků ukáže 3-D (příp. 4-D) heterogenitu složení, metasomatického postižení, deformace a seismických vlastností svrchního pláště pod 500 km dlouhou zónou kenozoických neovulkanitů. Výsledky přinesou základní znalosti fyzikálně-chemických vlastností svrchního pláště Českého masívu, které jsou v současnosti velmi nedostačující. Studovaná zóna neovulkanitů zahrnuje dvě tektonické domény se zřejmými rozdíly ve struktuře litosféry: Oherský rift a Labsko-oderskou zónu. Navrhovaný výzkum může objasnit procesy, které vedly ke kvazisynchronní vulkanické aktivitě v těchto dvou tektonicky odlišných regionech. Prostorová variace studovaných parametrů bazaltů a xenolitů může objasnit vzájemné příčinné vztahy mezi variskou teránovou stavbou fundamentu, strukturou a složením svrchního pláště a neovulkanismem.

Náplní projektu je komplexní geochemické studium reprezentativního souboru vltavínů s cílem objasnit jejich zdrojové materiály a procesy vzniku a distribuce. Součástí projektu je kromě makro- i mikroskopické charakterizace vzorků především jejich detailní chemická analýza kombinující řadu metod.

Projekt je zaměřen na odhad úhrnu usazených srážek, nalezení a ověření závislostí koncentrací polutantů (KP) v jednotlivých druzích srážek na meteorologických podmínkách, směrech transportu vzduchu, charakteru a podmínkách vzniku srážek. Pro vybrané srážkové a mlžné epizody bude na experimentálních povodích hodnocen vstup vody a polutantů do ekosystémů při uvažování místních i vzdálených zdrojů znečištění. Projekt zahrnuje dvě souběžně probíhající části  - experimentální a analytickou. Ročně bude odebráno po 12 vzorcích kumulovaných srážek na volné ploše a podkorunových srážek. Projekt je navržen na 5 let, aby bylo dosaženo počtu min. 50 odebraných vzorků každého druhu srážek na daném stanovišti, což umožní kvalitní zpracování výsledků projektu. Předpokládá se využití dosavadních datových řad pro rozpustné polutanty. Cíl projektu: (i) pomocí vodní bilance lesního patra odhadnout množství srážek z větrem hnané mlhy a nízké oblačnosti, (ii) specifikovat rozdíly KP v jednotlivých druzích srážek a (iii) odhadnout zdroje polutantů a jejich dopad na ekosystémy.

Krystalografická přednostní orientace vzorků hornin bude studována metodou neutronografické texturní analýzy a korelována s řadou fyzikálních, chemických a morfologických charakterizací. Studie bude prováděna na dvou uspořádaných řadách vzorků - karbonátech a metagabrech - odebraných tak, aby odrážely vývoj materiálů s ohledem na parametry horninotvorných procesů působící při jejich vzniku a dalším přetvoření, zejména poměry teplotně-tlakové, deformační a geochemické. Získaná texturní data budousrovnána s výsledky měření difrakce zpětně odražených elektronů a vyjádřena ve formě orientační distribuční funkce vhodné pro teoretické modelování anizotropie fyzikálních vlastností: magnetické susceptibility, optického dvojlomu, elektrické vodivosti a rychlosti šíření seismických vln. Shromážděné poznatky budou sloužit k modelování vztahů mezi přednostní krystalografickou orientací, vývojem mikrostruktury studovaných materiálů a jejich makroskopickými vlastnostmi a naleznou uplatnění např. ve studiu

Kryogenní jeskynní karbonáty jsou vzácným typem druhotných jeskynních karbonátů, které byly vytvořeny v jeskyních jako důsledek mrznutí vody. Rozpuštěný obsah krasových vod byl během mrznutí vody postupně koncentrován ve zbytkovém roztoku a když došlo k úplnému zmrznutí vody, vyloučil se karbonátový precipitát. Existence tohoto typu karbonátu v jeskyních střední Evropy byla zjištěna teprve před několika lety. Vzorky kryogenních jeskynních karbonátů z lokalit ve středoevropském prostoru budou datovány metodou uranových řad, studovány mineralogicky a geochemicky pomocí stabilních izotopů C a O. Podle polohy datovaných vzorků bude odhadnut minimální hloubkový dosah permafrostu během posledního glaciálního maxima. Studie bude doplněna experimenty s pomalým mrznutím kalcium bikarbonátových vod s mineralogickým a geochemickým studiem vytvořených karbonátových fází. 

Projekt se zabývá konodontovými a graptolitovými faunami mladšího siluru (ludlow-přídolí), jejich taxonomickou revizí a jejich využitím pro biostratigrafii. Nevyřešené problémy v globální konodontové biostratigrafii a taxonomii působí značné potíže při porovnávání mezi světovými oblastmi. Pokrok v celosvětové stratigrafické korelaci klasických profilů v pražské synformě by měl být dosažen integrací všech dostupných a nově získaných stratigrafických dat, a to z různých paleoprostředí se zvláštním důrazem na podrobné stratigrafické porovnání konodontových a graptolitových faun. Paleoenviromentální interpretace budou založeny zejména na změnách ve složení bentických a nektonických společenstev. Stratigrafický a korelační potenciál celého sledu svrchního siluru v této oblasti bude dále zvýšen vytvořením kompletního podrobného záznamu izotopových dat uhlíku a zjištěné lokální či globální události budou přesně stratigraficky datovány. Hlavním přínosem předkládaného projektu bude zaplnění mezer ve stratigrafii mladšího siluru v klasické oblasti pražské synformy a zvýšení korelačního potenciálu profilů, které mohou mít zásadní význam pro zlepšení stratigrafické přesnosti v globálním měřítku.

Cílem tohoto projektu je objasnit vliv pórového prostoru na fyzikální vlastnosti hornin, u nichž se póry výrazně podílejí na celkové horninové stavbě, tedy sedimentárních klastických hornin. Výzkum se soustředí na následující otázky:závislost mezi tvarempevných součástí (klastů) a tvarem pórového prostoru (ověření vlivu tvaru pórového prostoru a tvaru klastů na celkovou symetrii staveb hornin, ověření platnosti teorie o transversálně isotropním uspořádání staveb sedimentárních hornin);vliv tvaru pórového prostoru (v trojrozměrném uspořádání) na fyzikální vlastnosti (plyno- a vodopropustnost, nasákavost, kapilarita) a na mechanické vlastnosti (deformace, pevnost);možnost stanovení tvaru pórového prostoru a jeho 3D aproximace přímými metodami (optická mikroskopie s využitím počítačové analýzy obrazu, elektronová mikroskopie, diagnostické barvení pórů) a nepřímými metodami (anisotropie magnetické susceptibility nemagnetických sedimentárních hornin nasycených magnetickou kapalinou); modifikace

Cilem projektu je podrobná multidisciplinární analýza sedgwickii Eventu (mladší aeron, silur) s popisem a rekonstrukcí sledu a příčinných souvislostí jeho chemického (uhlíková izotopová anomálie), biologického (palynomorfy, vymírání graptolitů) a sedimentárního (oxické polohy) záznamu.

Komořanské jezero představovalo největší a proto nejvýznamnější přirozenou vodní plochu na území České republiky. Naprostá většina unikátního jezerního sedimentu byla zničena během těžby uhlí v minulém století. Hlavním cílem předkládaného projektu je záchrana paleolimnologické informace ukryté ve čtyřech znovuobjevených jezerních profilech odebraných v 80. letech minulého století za účelem rekonstrukce klimatických změn pozdního Pleistocénu a Holocénu multi-proxy přístupem. Studován bude rovněž dopad lidské přítomnosti na jezerní ekosystém. Vzhledem k pokročilému stupni rozkladu vzniklém během téměř 25 let nevhodného skladování je k záchraně profilů nutný co možná nejrychlejší postup.